Těžší formou politického postihu bylo zatčení a vyšetřování, které zpravidla končilo soudním nebo mimosoudním postihem. Všechny zatčené čekalo psychické i fyzické trýznění, které je mělo přimět – a většinou také přinutilo – k přiznání vyšetřovateli předem připravené protistátní činnosti. V případě "zločinů" politické povahy byl využíván nechvalně známý zákon č. 231/1948 na ochranu lidově demokratické republiky. Proto obžalovaní stanuli před zvláště k tomu určeným státním soudem, který vynášel mimořádně tvrdé rozsudky včetně trestu smrti a doživotí.