tie miliardy dolárov, sú len časťou ceny Ukrajinského zlatého pokladu,ktorí američania v marci 2014 vyviezli z Ukrajiny
tie miliardy dolárov, sú len časťou ceny Ukrajinského zlatého pokladu,ktorí američania v marci 2014 vyviezli z Ukrajiny
Pokaiľ však byrokratickí úradníci EK a poslanci EP budú poslušne počúvať naďalej vyslancov USA, v sankciách proti Rusku sa nič nezmení, a európskí farmári ,poľnohospodári, potravinári,stratia úplne ruský trh
Rusko sa rozhodlo "zabojovať" proti Ukrajinme a rozhodlo sa jednostranne obmedziť sankcie voči krajinám EÚ -
Ruský predseda vlády Dmitrij Medvedev 1. júna podpísal dekrét, ktorým sa zo zoznamu embargovaných potravín vyraďujú zelenina, hovädzie a hydinové mäso určené na výrobu detskej výživy. Príslušné povolenia bude vydávať ruské ministerstvo poľnohospodárstva.
K ďalšiemu zmierneniu potravinového embarga však Moskva v najbližšom čase pristúpiť nemieni, povedal podpredseda ruskej vlády Arkadij Dvorkovič.
Toto rozhodnutie má "prispieť" k opätovnému naviazaniu obchodných stykov medzi EÚ a RF - zároveň je "odpoveďou" na nesúhlas mnohých krajín EÚ s pokračovaním protiruských sankcií ..
Rusko podalo "pomocnú" ruku európskym farmárom, poľnohospodárom, výrobcom potravín- teraz je na rade Brusel, politici EÚ
pokiaľ bude EK a EP presadzovať záujmy svojich občanov a podnikateľov, sankcie proti Rusku sa zmiernia, resp. zrušia .
Ovšem, v "polské " politice jde ještě o další, nepublikovaný dúvod !
Jde o snahu , o obrovské úsilí Varšavy, aby převzala vedoucí úlohu slovanských státú a obecně i post-komunistických zemí v Evropě !
Poláci se snaží o uchopení této slovanské vůdčí pozice velmi dlouho, už od středověku. - psal jsem o tom níže, kde jsem rozebral příčiny polské nenávisti vúči Rusku
Konečným cílempolské politiky jetaké eliminace Moskvy jako mocenského centra ve Východní Evropě a jeho přesunutí do Varšavy
Zatím se jim to nedaří , i když obětovali kvúli tomu miliony životú poláku v rúznych válkach proti Rusku !!.
Poláci ve své protiruské rétorice dostali políček přímo od Evropskýho soudu pro lidská práva ,který v roce 2014 vynesl naprosto senzační nález !
RUSKO NENESE ODPOVĚDNOST ZA VRAŽDU TISÍCŮ POLSKÝCH DŮSTOJNÍKŮ V KATYNI !
Přelomový rozsudek přepsal historii. „Dokumenty“, předložené za Gorbačova a Jelcina, svědčící o tom, že z popravy desítek tisíc polských důstojníků je vinen Stalin a sovětská strana, shledal soud podvrhem !!
Je to skutečně senzační rozsudek.
Znamená to, že za posledních 20 let se ruské vedení neustále kálo za zločin, kterého se ve 40 letech dopustil někdo docela jiný.
Někdo z okolí prezidenta Gorbačova měl potřebu zkompromitovat ruské dějiny i samotného Stalina.
Co je ale ještě důležitější, že bylo třeba, aby k tomu došlo těsně před rozpadem Sovětského svazu.
Polsko chce válku s Ruskem z historických důvodů. Obsazení části Ukrajiny a znovuvytvoření Velkého Polska je učebnicovým scénářem možné motivace.
miky 333,přečti si to, a pak napiš, jestli to, co jsem napsal,je, nebo není pravda -
nic víc od tebe nechci - napiš k podstatě - je to, nebo není to pravda,co jsem napsal,,,
rybo, přečti si to, co jsem napsal - je to pravda o polské nenávisti vúči Rusku --- je to pravda o tom, jak a proč vznikla tahle polská nenávist vúču Rusku.... a ještě něco , tohle se nedočteš v amerických, nebo brusselských médiích a něco, co není amerikánskeho púvodu
3. října v 5:00 vstoupila v platnost kapitulace povstalců. Když povstání skončilo neúspěchem, přešla londýnská vláda do útoku a s ní media celé západní Evropy a 70 let demagogicky obviňovaly SSSR, že neposkytl pomoc Varšavskému povstání.
Pak přišla "odhalení pravdy" o Katyni - dodnes není prokázano, kolik poláku bylo zastřeleno "sověty" a kolik němcemi ...ovšem, vinní jsou pouze rusové..
Vše spolu to jsou dúvody, proč polští politici nenávidí Rusko, nenáviděli Sovětský svaz, a proč nenáviděli také carské Rusko - protože Rusko stálo po staletí v cestě Polské snaze ovládnout Litevsko, Ukrajinu,Bělorusko, a také Rusko !!
Polské mocenské ambice jsou jejich nenávistí vúči všemu ruskému
V dnešní době se Polsko "angažuje" v ukrajinské krizi - také za účelom získání západoseverní Ukrajiny - k připojení tohoto území k Polsku !!
Silný antikomunismus Poláků jim bránil logicky myslet. Generál Bor-Komorowski přiznal, že odsoudil k smrti generála Smierciewského protože Smierciewski přes zákaz londýnské vlády jednal se sovětským velením o pomoci. Sovětská strana naopak na příkaz vrchního velitele J. V. Stalina, vyvinula maximální úsilí o navázání kontaktů s cílem dojednání koordinace společných bojů.
Povstání nemělo naději na dlouhodobý úspěšný boj bez pomoci zvenčí, protože povstalecké síly neměly dost lidí ani vybavení. Povstání bylo rozdrceno a utopeno v krvi. Následky byly hrozné. Na rozkaz Heinricha Himmlera začala likvidace města a jeho obyvatel. Varšava byla postupně srovnávána se zemí. Němci od začátku vraždili nejen válečné zajatce, ale i civilisty včetně žen a dětí.
Takový postup nutil povstalce se nevzdávat. Přitom působili Němcům velké ztráty. To donutilo Němce přijmout příměří, když slíbili, že budou zachovávat Ženevské konvence. 2. říjnabylo vyhlášeno příměří,
Dnes se už neříká, že obyvatelé území – Bělorusové, Ukrajinci i židé vítali Rudou armádu jako osvoboditelku. Sovětsky svaz, nemaje ještě na těch územích žádné vládni orgány, požádal místní obyvatelstvo, zda se nechce připojit k SSSR. Během tři týdnů místní obyvatelstvo zorganizovalo tajné hlasovaní, na které přišlo 94,8% obyvatel, ze kterých jen 9,2% hlasovalo proti sjednoceni a 90,8% - pro. Polsko přestalo opět existovat, bylo rozděleno mezi Německo a bývalé ruské území si vzal zpět Sovětský svaz.
Ke konci války, když Rudá armáda hnala přes Polsko zoufalý Wehrmacht zpátky, začaly různé hrátky proti Sovětskému svazu. Jedním z nich bylo i Varšavské povstání, které začalo 1. srpna 1944. Jeho cílem mělo být, aby Sověti za žádnou cenu nevstoupili do Varšavy jako první a nedejbože, aby tam ještě přivedli formující se polskou vládu z východu. Poláci měli zákaz od polské vlády v Londýně jednat se SSSR. Celé povstání se od začátku neslo v protiruském duchu.
Stejně jako Češi, ani Poláci neměli v nové Hitlerově Evropě místo. Ale antikomunistická nenávist zaslepovala jejich rozum. Podle toho dopadli.
Konec polského snu o velkém Polsku přišel 1. září 1939, když Hitler napadl Polsko. Polští huláni na koních se nemohli vyrovnat německým tankům. Třetí den začala polská armáda utíkat, k 16. záři z Polska utekla polská vláda a pád Polska byl už neodvratný. Pád Polska byl velmi rychlý a už 8. září nabádal Ribbentrop Sověty k obsazení té části Polska, která byla dohodnuta v tajném protokolu. 17. září vstoupila Rudá armáda do Polska a během necelého týdne obsadila území, které bylo až do roku 1920 součástí Ukrajiny a Běloruska a kde z hlediska národnosti převažovali Ukrajinci a Bělorusové. I když Hitler vyzýval Rusy k obsazení dalšího území, Rusové tak neučinili.
Polština se stala jediným úředním jazykem.Přibližně 30 000 Čechů a 5000 Němců bylo v době polského záboru donuceno odejít do Protektorátu Böhmen und Möhren.Z uvedeného plyne,že v době,kdy Polsku "teklo do bot",se samo vůči jinému státu chovalo jako agresor což poznalo velmi brzy.Přes 30 000 Čechů a více než 5 000 Němců bylo v době polského záboru donuceno odejít.
Podle pamětníků se Poláci chovali k civilnímu obyvatelstvu Těšínska mnohem hůř, než později nacisté…
Už v lednu 1939 jednal polský ministr zahraničí Józef Beck v Berlíně s Hitlerem o plánech na společný útok Německa a Polska na Sovětský svaz. Polsko zahájilo rozhovory s Hitlerem o průchodu německých vojsk při útoku na Sovětský svaz. Zkrátka polská nenávist proti Rusku a komunistům se projevovala ve spojení s kýmkoli, kdo mohl pomoci proti Rusku. Zapomněli, že Hitler nehodlal být spojencem. Hitler měl svoje plány a Polsku byla přisouzena role porobeného národa určeného k zániku.
Polské územní nároky byly součástí Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 2. října 1938 započalo obsazování východní části československého Těšínska polskou armádou. Polsko anektovalo východní část Těšínska o rozsahu 869 km2; jednalo se o celé území okresu Fryštát, téměř celý okres Český Těšín a několik obcí či jejich částí z okresu Frýdek. Nadpoloviční většina obyvatelstva Polskem anektovaného území (56 % podle výsledků sčítání lidu z roku 1930) se hlásila k české národnosti.
Na obsazeném území se Poláci chovali jako agresor. Místní Češi a Němci byli hospodářsky diskriminováni, vyvlastňováni, propouštěni ze zaměstnání a nuceni k vysídlení, veškeré jejich národnostní projevy včetně školství, kultury či veřejného užívání mateřské řeči byly zakázány.
Po záboru východních etnicky nepolských území navícPoláci tvořili v Polsku pouze cca 69 % obyvatelstva, velmi významně byli zastoupeni Ukrajinci, Židy či Němci, což velmi komplikovalo situaci.
Kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní. Stále častěji se ozývalo volání po vládě pevné ruky, které roku 1926 vyslyšel maršál Józef Piłsudski, který provedl puč a zavedl vojenskou diktaturu, která vedla k politické i národnostní perzekuci. V podstatě byl Piłsudského režim fašistický. Roku 1934 uzavřeli Poláci pakt s Německem o spojenectví proti Rusku.
Krve do žil nalil Polákům Mnichovský diktát vůči Československu. Varšava se už těšila na nastávající dělení svého souseda, protože se na něm sama chtěla přiživit. Už 21. září 1938 polská vláda formulovala své územní nároky vůči Československu.
Mocnosti polské nároky neodmítly, protože v nich viděly možnost, jak zabránit šíření komunistické revoluce na západ. Cílem ofenzivy byl Kyjev. Rudá armáda přešla do protiútoku. Začala ofenziva na celé frontě a jejím cílem bylo dobytí Varšavy a zničení polské armády. Byl znovu dobyt Minsk a začátkem srpna i Brest Litevsk. V půli srpna stáli Rudoarmějci jen 19 kilometrů od Varšavy. Tam ale Tuchačevský utrpěl zdrcující porážku. Fronta se vrátila na úroveň před začátkem ruské ofenzivy. Na konci září pak sovětská vláda požádala Polsko o mírové rozhovory.
I když státy Dohody stále požadovaly vznik polsko-ruské hranice na Curzonově linii, Józef Piłsudski 13. března 1921 kategoricky prohlásil, že neuzná žádnou jinou hranici s Ruskem, než tu, která existovala roku 1772. Rižský mír, podepsaný 18. března 1921 přiřkl Polsku prakticky veškerá požadovaná území.
Polsko,vedené Józefem Piłsudským,chtělo navázat na bývalou slávu Polska,které v minulosti ovládalo Ukrajinu i Pobaltí
Byl to sen o velkém Polsku,sahajícímu od Baltu až k Černému moři
Sověti už v lednu 1919 postoupili do Vilna a Minsku - ruských měst, které ztratili Brest-litevským mírem ve prospěch Polska. Tam vytvořili Litevsko-Běloruskou socialistickou republiku. Poláci začali v dubnu protiofenzivu. Polská armáda zahájila tažení na východ v dubnu 1919 vpádem do Litvy a Běloruska a koncem téhož měsíce napadla také Ukrajinu. Pak se polský postup zastavil, mimo jiné také kvůli vzpourám obyvatelstva na okupovaném území a nestabilní politické situaci v Polsku. Poláci znovu obsadili Vilno a postupovali dále. Sověti byli nuceni se stáhnout za řeku. Poláci se rozhodli pokračovat směrem na Minsk.Ten padl do rukou Poláků 8.srpna. S počínajícím podzimem nastal čas k vyjednávání. Ale dosaženo bylo jen dohody o částečné výměně zajatců.Více se nedohodli.V březnu r. 1920 vpadli Poláci na Ukrajinu
ohle je podstatné - až do 3. března 1918 bylo Finsko, část Polska- východní část,Bělorusko,Ukrajina a Besarábie součastí Ruska - Sovětské republiky !!
Během jednání o Brest-litevském míru mezi Centrálními mocnostmi a tehdy novým sovětským státem se
p ř i ž i v i l o . i .nové P o l s k o .
Brest-litevský mír stanovil polské hranice daleko na východ hluboko na ukrajinském a běloruském území. Nové území Polska zahrnovalo Ukrajinu až po Lvov a nebylo daleko od Minsku a Kyjeva.
Ale ani potom Poláci nebyli spokojeni. Hned v prvních letech své existence se druhá polská republika snažila prosadit nové územní nároky.
Polské nároky na jihozápadě vedly ke sporům s Československem, které propukly v sedmidenní válku. Nakonec až konference ve Spa musela rozhodnout o rozdělení Těšínska mezi Polsko a ČSR.
Na východě ani milion kilometrů z Ruska Polákům nestačil. Probudil se v nich jejich Báthoryho sen o velkém Polsku od moře k moři. Výsledkem byla Rusko-polská válka.
najväčšou diktatúrou na Svete, ej diktatúra USA,presadzovaná vojnami v celom Svete !!
Nová Polská republika vznikla až koncem 1. sv. války -123 let po zániku svrchovaného polského státu.
Po bolševické revoluci Rusko odmítlo účast ve válce a tím i další spolupráci s Dohodou.
Ruská východní fronta se rozpadla.
Toho využilo Německo s Rakouskem-Uherskem k rozsáhlému útoku na všech úsecích východní fronty. Německo s Rakouskem-Uherskem dobylo Polsko, Ukrajinu, Pobaltí.
S o v ě t s ká . v l á d a . p o d e p s a l a . 3. března 1918 v Brestu v dnešním Bělorusku smlouvu o příměří, ve kterém Rusko uznalo právo ústředních mocností na nově získaná území.
B r e s t l i t e v s k ý . m í r . měl pro bolševické Rusko rozporuplné následky.
Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na to, aby byli schopni udržet výsledky své revoluce.
Na straně druhé znamenal významné územní ztráty zhruba 1 miliónu kilometrů čtverečních.
R u s k o .p ř i š l o . o . Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii. !!!
Polsko není dodnes schopno se vypořádat se svou minulostí – podle Poláků slavnou minulostí.
Největší slávu zažívali Poláci naposledy v 16. století.
Středověk byla pro Polsko doba územních výbojů.
V letech 1579–1582 král Štěpán Báthory vedl poměrně úspěšnou válku proti Rusku, během které získal na východě značnou část původně ruských a ukrajinských území.
Jeho plány na úplné ovládnutí Ruska překazila jenom smrt.
Poláci nebyli nikdy spojenci Ruska, v letech 1600-1612 dobyli a ovládli Moskvu.
V roce 1720 bojovali se Švédy proti Rusům, při prusko-rakouském dělení Slezska připadl nepotřebný zbytek Polska Rusku.
Svrchovaný polský stát (polsko-litevská unie) zanikl roku 1795.
V t.zv. trojím dělení Polska bylo jeho území rozděleno mezi tři státy: Rusko, Prusko (později Německo) a Rakousko (později Rakousko-Uhersko).
Roku 1812 se Poláci s Napoleonem účastnili tažení na Moskvu.
Po Napoleonově porážce bylo zřízeno autonomní Království polské, podléhající ruskému carovi !!!
Odporúčame