„Až do našeho posledního světového konfliktu“ uvedl Eisenhower, „jsme neměli žádný zbrojní průmysl. Ale Američané dokázali, protože toho bylo třeba, vyrábět meče namísto pluhů. Ale nyní už tuto improvizaci národní obrany nemůžeme déle riskovat. Byli jsme přinuceni vytvořit válečný průmysl obrovských rozměrů. Tři a půl milionů mužů a žen je v tomto průmyslu zaměstnáno. Ročně utratíme na vojenské zabezpečení víc, než je čistý příjem všech amerických společností dohromady. Tento obrovský průmysl je v americké zkušenosti zcela novým prvkem. A jeho totální vliv – ekonomický, politický a dokonce i duchovní – je pociťován v každém městě, v každém domě a v každé kanceláři federální vlády. Avšak nesmíme přehlédnout velmi vážné problémy, které tento stav s sebou nese. V sázce je všechno naše úsilí, naše zdroje a naše životy, jakož i sama struktura naší společnosti.“


