Právě tebou vzpomínaná domácí spotřeba je dle Friedmana kámenem úrazu, protože poukazuje, že Čína je ekonomikou výrobců, které objem je absolutně nepřiměřený k objemu její spotřebitelské ekonomiky a většina výrobků v Číně vyrobených není určená jejím chudobným obyvatelům, jichž je cca 80procent. Dokonce již ztratila výhodu levné pracovní síly v regioně, tudíž pod tlakem konkurence okolních krajin musí snižovat ceny, čímž klesá zisk čínského exportu. Čínská prosperita v rámci exportu je navíc závislá na prosperitě krajin, kam vyváží, ale tam dochází k mnohem pomalejšímu růstu než v samotné Číně a její ekonomika je na těchto trzích závislá. S rostoucí konkurencí zemí, které mají podobně nastavenou ekonomiku, sníženou kupní silou krajin, kam vyváží a malou kupní silou obyvatel vlastní krajiny je opravdu velký předpoklad, že čínský zázrak nebude trvat věčně a dopad bude tvrdý.