Úvahy o potrebe nadprirodzených bytosti.
Psal jsem o čase budoucím s poznámkou dlouhé a těžké cesty k lepšímu stavu, naivitu by jsem v tom nehledal a myslím, že tu nemusím dokazovat, že kromě lidských neřestí disponujeme i určitými ctnostmi, spíše se mužeme bavit o osobním vkladu. Ano, pokud budeme brát daný stav z historie a současnosti jako neměnný, je zbytečné se pouštět do podobných debat, protože potom není duvod a zejména ochota cokoliv měnit. A přitom je to tak jednoduché, začít sám od sebe např. budováním plnohodnotných vztahu ve svém nejbližším okolí, ať již jde o rodinu, přátele nebo souseda odnaproti. Toto uvědomnění a ochota něco změnit k lepšímu v těchto základních věcech, od kterých se odvíjí vše ostatní, je jistě smysluplnější než sedět s rukama založenými v klíně, na vše nadávat a místo osobního úsilí čekat na spásu "odněkud". A celé to škatulkování na věřící a ateisty je pouze lingvistické cvičení se slovy bez hlubší výpovědní hodnoty.