"V kapitalismu jsou chudí utiskovánu a zahrnuti opovržením. Socializmus s nimi zachází stejným způsobem, ale zároveň jim provolávat slávu. Zdá se, že pro chudé se dělá první poslední, pracující člověk je to nejlepší, co existuje. Patří mu veškerá moc a bohatství země. Pochybuje-li snad o tom, bude jako zrádce své vlastní třídy uvězněn. Nebo zavražděn. Patří mu továrny, a tak vlastně pracuje jen k prospěchu svému a svých spolupracovníků. Chce-li brojit proti kapitalistickému vykořisťovateli, je to naprosto správně. Ale stávkovat sám proti sobě, proti samo-vykořisťování to je bezduché a trestuhodné.
...
Když je někdo chudý za socialismu, je chudý jako kostelní myš. V kapitalismu je to stejné, ale kapitalistické kostelní myši jsou na tom znatelně lépe. V kapitalismu jako kostelním myším dovoleno naříkat. V socialismu nesmí ani písknout."
George Mikes, Jak být chudým (1983)
