„Je zvláštní, ale nesporné, že ve staletích dávno před Kristovým narozením i po něm byl v zemích nedotčených učením Církve používán kříž jako posvátný symbol. . . Řecký Bakchus, tyrský Tammuz, kaldejský Bel a norský Odin byli všichni pro své ctitele symbolizováni pomůckou ve tvaru kříže.“ — The Cross in Ritual, Architecture, and Art (Kříž v obřadech, architektuře a umění), G. S. Tyack, Londýn, 1900, s. 1.
„Kříž v podobě ‚crux ansata‘. . . nosili v rukou egyptští kněží a velekněžští králové, aby tak symbolizovali svou autoritu kněží slunečního boha, a nazývali jej ‚znamením života‘.“ — The Worship of the Dead (Uctívání mrtvých), plukovník J. Garnier, Londýn, 1904, s. 226.
