Najdôležitejšia otázka v živote všetkých ľudí
Fanatismus projevovaný jednotlivcem je každopádně odporný, ale když postihne celý národ nebo rasu, může být smrtonosný. Přesvědčení, že kvůli národnosti, barvě kůže, kultuře nebo jazyku je jeden člověk lepší než druhý, může plodit fanatismus a xenofobii (pohrdání každým a vším, kdo nebo co je cizí). Takový fanatismus se ve 20. století často projevoval násilím.
Je zajímavé, že nenávist a fanatismus nemusejí nutně souviset s barvou kůže nebo s národností. Výzkumný pracovník Clark McCauley z Pensylvánské univerzity píše, že „náhodné rozdělení lidí do dvou skupin, například pouhým házením mince, stačí k tomu, aby člověk preferoval skupinu, k níž patří“. Předvedla to jedna učitelka třetí třídy, když v rámci známého experimentu rozdělila třídu do dvou skupin — na děti s modrýma a s hnědýma očima. Během krátké doby vzniklo mezi oběma skupinami nepřátelství. K násilným střetům může dojít i v tak banálních věcech, jako je upřednostňování různých sportovních týmů.