JEHOVA
[kauzativní tvar heb. slovesa ha·wah´ (stát se) v imperfektu; znamená „působí, že se stane“].
Boží osobní jméno. (Iz 42:8; 54:5) V Písmu jsou sice používány také popisné tituly, například „Bůh“, „Svrchovaný Pán“, „Stvořitel“, „Otec“, „Všemohoucí“ a „Nejvyšší“, ale osobnost a vlastnosti Boha — kým a čím on je — jsou plně shrnuty a vyjádřeny jedině tímto osobním jménem. (Ža 83:18)
latour
latour
latour
Doktor Robert Voy, který pro olympijský výbor Spojených států dříve dělal antidopingovou kontrolu, nazýval sportovce „chodící laboratoří“. Tento lékař dodává: „Pro vědce, chemiky a neetické lékaře se olympiáda stala jakousi testovací dílnou.“ A jak je to s antidopingovou kontrolou? Doktor Donald Catlin, který je ředitelem laboratoře na testování léků ve Spojených státech, říká: „Rafinovaný sportovec, který chce brát tyto látky, přejde na ty, které nemůžeme prokázat.“
latour
KONEČNĚ DOKONALOST!
19 Po celé období Milénia bude probíhat úžasný zázrak. Tímto rysem Kristova Tisíciletého panství bude lidstvo pravděpodobně nejvíce nadšeno. Jehova svého Syna povede k tomu, aby na každého věrného a poslušného muže a ženu uplatnil prospěch vyplývající z výkupní oběti. Tak budou odstraněny všechny hříchy a lidstvo bude přivedeno k dokonalosti. (1. Jana 2:2; Zjevení 21:1–4)
latour
latour
latour
Najväčší odpadlík všetkých čias už bol obvinený a Božím Synom "vyhodený" aj so svojimi démonmi zo svojho vysoko postaveného miesta v nebesiach - Zjavenie 12:9.
latour
Odpadlíci hnusne kalmú...najväčší z nich je Satan Diabol...ty sa stavaš na ich stran, keď opakuješ ich klamstvá!
latour
Blúdiš, pretože nepoznáš ani Písmo ani moc Božiu. - Matúš 22:29.
latour
latour
latour
Ateismus dosahuje svého vrcholu
V devatenáctém století byl Bůh popírán zcela otevřeně a tento postoj byl široce přijímán. Filozofové a vědci neměli žádné zábrany a troufale hlásali své názory. „Bůh je naším nepřítelem,“ prohlásil jeden naprostý ateista. „Počátkem moudrosti je nenávist k Bohu. Lidstvo může udělat skutečný pokrok jedině na základě ateismu.“
Ve dvacátém století však došlo k mírnému posunu. Bůh už není popírán tak bojovně; začal se šířit jiný druh ateismu a ovlivnil i ty, kdo prohlašují, že v Boha věří.
latour
Většina osvícenských filozofů náboženstvím skutečně opovrhovala. Zejména se zaměřovali na vůdce katolické církve, kteří lačnili po moci, a obviňovali je z toho, že udržují lid v nevědomosti.
Mnozí z těchto filozofů byli nespokojeni s náboženstvím, a proto se stali deisty — věřili, že Bůh existuje, ale trvali na tom, že nemá o lidi zájem. Z některých se stali naprostí ateisté; to byl případ filozofa Paula Henriho Thiryho Holbacha, který prohlásil, že z náboženství „pramení sváry, šílenství a zločiny“. V průběhu času se křesťanstvo znechutilo mnoha dalším lidem, a také oni přijali Holbachovy myšlenky.
Je ironií, že rozmach ateismu podnítilo právě křesťanstvo. „Církve byly pro ateismus živnou půdou,“ píše profesor teologie Michael J. Buckley. „Západní svědomí bylo pobouřené a znechucené organizovaným náboženstvím. Církve a sekty pustošily Evropu, osnovaly masakry, vymáhaly náboženský vzdor či revoluce, pokoušely se exkomunikovat nebo sesazovat panovníky.“
latour
Vyklíčil skepticismus
V osmnáctém století se racionální myšlení považovalo za všelék na bolesti světa. Německý filozof Immanuel Kant tvrdil, že lidstvu brání v pokroku to, že je závislé na politice a náboženství a že se jimi nechává vést. „Buďte odvážní, poznávejte!“ vybízel. „Mějte odvahu použít svou vlastní inteligenci!“
Takový postoj je charakteristický pro období osvícenství, které je také známé jako věk rozumu. Osvícenství se šířilo v osmnáctém století a byla to doba poznamenaná neustálou touhou po poznání. „Slepou víru nahradil skepticismus,“ říká kniha Milestones of History (Historické milníky). „Všechny staré ortodoxní jistoty byly zpochybněny.“
Jednou ‚starou ortodoxní jistotou‘, která byla pečlivě zkoumána, bylo náboženství. „Lidé se na náboženství začali dívat jinak,“ říká kniha The Universal History of the World (Všeobecné dějiny světa). „Už je neuspokojoval slib, že dostanou odměnu v nebi; dožadovali se lepšího života na zemi. Přestávali věřit v nadpřirozeno.“
latour
Někteří lidé, například Jan Kalvín a Martin Luther, se pokusili církev reformovat. Jejich metody však nebyly vždy křesťanské; reformace je poznamenána nesnášenlivostí a krveproléváním. (Srovnej Matouše 26:52.) Některé útoky byly tak ničemné, že po třech stoletích Thomas Jefferson, třetí prezident Spojených států, napsal: „Spíše by bylo omluvitelné nevěřit v Boha vůbec, než se rouhat tím, že bychom mu připisovali Kalvínovu krutost.“
Je zřejmé, že reformace nepřinesla čisté uctívání. Díky ní však byla oslabena moc katolické církve. Vatikán už neměl monopol na víru. Řada lidí přešla do nově vytvořených protestantských sekt. Jiní lidé, kteří se v náboženství zklamali, začali uctívat lidskou mysl. Objevily se svobodomyslné postoje, které připouštěly různé názory na Boha.
latour
Zapůsobilo to na stovky lidí. Avšak to, co z ateismu viděli, byly pouze větve, listí a kmen. Kořeny byly v zemi a sílily už dlouho před začátkem devatenáctého století. Je to sice překvapivé, ale novodobý rozmach ateismu podpořila náboženství křesťanstva. Jak to? Svou zkažeností totiž tato náboženství vyvolala mnoho zklamání a protestů.
Semena jsou zaseta
Ve středověku katolická církev velmi omezovala svobodu svých členů. „Zdá se, že kněžstvo nebylo schopné postarat se o duchovní potřeby lidí,“ uvádí The Encyclopedia Americana. „Vyšší kněží, zvláště biskupové, pocházeli ze šlechtických kruhů a pohlíželi na svůj úřad jako na zdroj slávy a moci.“
latour
Odhalujeme kořeny
Když vidíte strom tyčící se do výše, je to působivý obraz. Ale pouhým okem pozorujete jen listí, větve a kmen. Kořeny, které stromu umožňují život, jsou skryté hluboko v zemi.
S ateismem je to úplně stejné. V devatenáctém století se stalo, že názor popírající Boží existenci vyrostl do úctyhodné velikosti, stejně jako když vyroste strom. Mohl by život a vesmír existovat bez nadpřirozené Prvotní příčiny? Je uctívání Stvořitele ztrátou času? Odpovědi vůdčích filozofů tehdejší doby byly zvučné a jasné. „Už nepotřebujeme morální kodex a nepotřebujeme ani náboženství,“ prohlásil Friedrich Nietzsche. „Náboženství je snem lidské mysli,“ tvrdil Ludwig Feuerbach. A Karel Marx, jehož spisy měly v následujících desetiletích značný vliv na postoje lidí, troufale řekl: „Chci osvobodit mysl člověka z pout náboženství.“
latour
Známé přísloví říká, že lidé bydlící ve skleněných domech by neměli házet kamením. Jaký druh nedokonalé lidské vlády si může dovolit kritizovat slabosti jiného? Fakta ukazují, že dokonalá lidská vláda — utopie — neexistuje. Politikové stále hledají to „dobré místo“. A stále „žádné místo“ nenacházejí.
Marx se narodil v roce 1818 židovským rodičům na území Pruska, studoval v Německu a pracoval jako novinář; po roce 1849 strávil většinu svého života v Londýně, kde roku 1883 zemřel.
latour
Utopie bude dosaženo, až jednou proletariát povstane v revoluci a zbaví se útlaku buržoazie a nastolí to, co Marx nazýval „diktaturou proletariátu“. (Viz rámeček na str. 27.) Jeho názory se však časem zmírnily. Začal připouštět dvě různá pojetí revoluce, jedno násilné a druhé trvalejší, postupné. To vyvolalo zajímavou otázku.
Utopie cestou revoluce, nebo evoluce?
Slovo „komunismus“ je odvozeno z latinského slova communis, což znamená „společný, patřící všem“. Stejně jako socialismus, komunismus tvrdí, že volné podnikání vede k nezaměstnanosti, chudobě, národohospodářským cyklům a ke konfliktům mezi dělnictvem a vedením. Řešením těchto problémů je rozdělovat národní bohatství rovnoměrněji a zaslouženě.
latour
Odporúčame
KULTÚRASme aj po rozdelení Česko-Slovenska stále frajeri? Bratia či konkurenti? Držím ti miesto, znie odkaz Slovákom z Brna
ZDRAVIEKardiológovia už nešetria chválou na túto pochúťku. Jediná lyžička denne posilní vaše srdce a zlepší váš metabolizmus
© OUR MEDIA SR a. s. 2025. Autorské práva sú vyhradené a vykonáva ich vydavateľ, viac info.
