Aká hanba Ukrajiny? Keby tam rusáci nerobili bordel,nemuseli tam ľudia umierať a hladovať! Začni príčinou a nie dosledkom!!!
Aká hanba Ukrajiny? Keby tam rusáci nerobili bordel,nemuseli tam ľudia umierať a hladovať! Začni príčinou a nie dosledkom!!!
Zbaľ si čemodan a odcestuj za Voloďom do Moskvy! Možeš mu skákať šipky...
Podľa seba súdim Teba! Ty to máš v tej hlavičke pekne pomotané! Aspoň si si prečítal tie okopčené články a zistil si holú realitu! Vidím,že Ťa pravda rozhodila! Krym je od roku 1954 Ukrajina! A moj-ko si pre mňa Ty!
A to,že Ti doma familiárne hovoria mojko,si nechaj pre seba!
V Radě bezpečnosti Organizace spojených národů navrhly 15. března Spojené státy americké rezoluci odsuzující referendum na Krymu. Třináct států hlasovalo pro přijetí, Čínská lidová republika se zdržela a Ruská federace byla jako jediná proti, ovšem s právem veta a tak rezoluce nebyla přijata.[28] Podle ruského ministerstva zahraničí nebyl návrh zdůvodněn, pomíjel vnitropolitickou krizi na Ukrajině a vycházel ze soukromých zájmů Spojených států amerických.[30]
Dne 27. března 2014 Valné shromáždění OSN schválilo nezávaznou rezoluci k potvrzení Ukrajinské územní celistvosti a označující ruskou anexi Krymu za nelegální. Hlasování skončilo s výsledky 100 pro, 11 proti (Arménie, Bělorusko, Bolívie, Kuba, Nikaragua, Severní Korea, Rusko, Súdán, Sýrie, Venezuela a Zimbabwe), 58 členů se zdrželo hlasování a 24 chybělo
Krymské referendum v roce 2014 bylo referendum vyhlášené krymským parlamentem, v němž obyvatelé ukrajinské Autonomní republiky Krym a města se zvláštním statutem Sevastopol 16. března 2014 hlasovali pro přičlenění Krymu k Ruské federaci. Pro přičlenění hlasovalo více než 96 procent zúčastněných voličů při volební účasti 83 procent. Vyhlášení referenda, ke kterému došlo v průběhu krymské krize na poloostrov obsazeném ruskými a proruskými ozbrojenci, bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou a bylo označeno ukrajinskou vládou za nelegitimní. Jeho výsledky neuznaly ani Spojené státy a Evropská unie, naopak Rusko označilo jeho průběh a výsledky za vyjádření skutečné vůle obyvatel Krymu.
To, že se změny ústavy dělaly s prodlevou až po rozhodnutích nejvyšších orgánů politické moci (např. Prezidia nebo Státního výboru obrany), bylo v Sovětském svazu běžnou praxí.
O vysídlení Krymských Tatarů rozhodl Státní výbor obrany 11. května 1944 a Krymská ASSR byla zrušena následně dekretem Prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu z 30. června 1945, který potvrzoval předchozí rozhodnutí Prezidia Nejvyššího sovětu Ruské SFSR. Zákon Nejvyššího sovětu Ruské SFSR a příslušné změny ruské ústavy byly schváleny až o rok později – 25. června 1946, přičemž z ústavy Sovětského svazu vymazali Krymskou ASSR až 25. února 1947.
Převedení Krymu bylo v souladu s ruskou i sovětskou ústavou
V souladu s článkem 13 ústavy Ruské SSSR tato svěřila výkon pravomocí vyjmenovaných v článku 14 ústavy Sovětského svazu nejvyšším orgánům Sovětského svazu. Článek 14 odstavec d) výslovně jmenuje potvrzení změny hranic svazových republik jako kompetenci nejvyšších orgánů Sovětského svazu. V souladu s ústavou Ruské SFSR tak byl jediným orgánem, který měl právo převádět Krym z Ruska na Ukrajinu, Nejvyšší sovět Sovětského svazu, a ten to udělal 26. dubna 1954.
Současně ale článek 18 sovětské a článek 16 ruské ústavy požadoval, že změna hranic je možná pouze se souhlasem dotčené republiky – v tomto případě Ruské SFSR. V souladu s tím vymazal Nejvyšší sovět Ruské SFSR dne 2. června 1954 Krymskou oblast z ústavy Ruské SFSR. Změna tedy proběhla v souladu jak s ústavou Sovětského svazu, tak Ruské SFSR.
Proces převodu Krymské oblasti z Ruska na Ukrajinu trval oficiálně od 25. ledna do 17. června 1954, tedy pět měsíců. Hlasování v Předsednictvu ÚV KSSS bylo přítomno pět ze sedmi tehdejších mocných – Malenkov, Chruščov, Vorošilov, Bulganin a Kaganovič. Proces zahrnoval ústavní zákony tří parlamentů – Sovětského svazu (26. dubna), Ruské SFSR (2. června) a Ukrajinské SSR (17. června), dále dekrety a rozhodnutí tří Prezidií Nejvyššího sovětu – Sovětského svazu (19. února), Ruské SFSR (5. února) a Ukrajinské SSR (13. února), jakož i podpisy tří prezidentů – Sovětského svazu (Klimenta Vorošilova), Ruské SFSR (Michaila Tarasova) a Ukrajinské SSR (Demjana Korotčenka).
Dne 19. února 1954 schválilo Prezidium Nejvyššího sovětu SSSR dekret „O převodu Krymské oblasti z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR“ – protokol č. 35. Toto datum se považuje za rozhodující při přechodu Krymu z Ruska do Ukrajiny.
Následně vydal Nejvyšší sovět SSSR (parlament Sovětského svazu) 26. dubna 1954 zákon „O převodu Krymské oblasti z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR“ a vnesl příslušné změny do sovětské ústavy: do článku 22 o administrativním členění Ruské SFSR a článku 23 o členění Ukrajinské SSR. Dekret z 19. února i zákon a ústavní změny z 26. dubna byly poté podepsány sovětským prezidentem Klimentem Vorošilovem.
Nakonec schválil Nejvyšší sovět Ruské SFSR (ruský parlament) 2. června 1954 změnu článku 14 ústavy Ruské SFSR o administrativním členění Ruské SFSR. Nejvyšší sovět Ukrajinské SSR (ukrajinský parlament) schválil příslušnou změnu článku 18 ústavy Ukrajinské SSR 17. června 1954.
. Krym nebyl pod ukrajinskou správu převeden rozhodnutím jednoho člověka
Krym nebyl z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR převeden osobním rozhodnutím Chruščova, ani nikoho jiného, ale rozhodnutím tří parlamentů, změnou tří ústav a podpisy tří prezidentů. Celý převod nebyl jednorazovým rozhodnutím, ale procesem trvajícím pět měsíců.
O příčinách převodu Krymu z Ruska na Ukrajinu existuje několik částečných zdůvodnění. Jedním je, že po odsunu Krymských Tatarů v roce 1944 zůstaly okresy na jihu Krymu téměř bez obyvatelstva – např. okres Kujbyševo měl 672 obyvatel, okres Balaklava 2233, okres Alušta 2637 a okres Sudak 3380 obyvatel. Následkem toho zkolabovalo krymské zemědělství (např. produkce obilí v roce 1950 tvořila pouze pětinu úrovně z roku 1940), protože ruskému obyvatelstvu přesídlenému ze severnějších částí SSSR chyběly příslušné návyky pro hospodaření ve stepných oblastech Krymu. Dalším zdůvodněním bylo zjednodušení napojení krymské infrastruktury přes území Ukrajiny
Chruščov nebyl Ukrajinec
Chruščov nebyl Ukrajinec, ale Rus z oblasti Kurska. Svoji kariéru sice vybudoval na Ukrajině jako její komunistický vůdce od ledna 1938 do prosince 1949, s půlročním přerušením od března do prosince 1947, i jako ukrajinský premiér od února 1944 do prosince 1947. Nebyl ale Ukrajincem a na Ukrajinu byl dosazen na základě rozhodnutí Imperiátora Generalissima v Moskvě.
Takže Tebe to napíšem ešte raz,aj keď som to raz písal na tejto debate:19. února 1954 byl z iniciativy N. S. Chruščova Krym vyňat z Ruské SFSR a administrativně přičleněn k Ukrajinské SSR při příležitostí třístého výročí Perejaslavské rady — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“.
Nerozumiem reči Tvojho kmeňa. Róbert má takých ľudí ako Ty rád!
O deportaci Němců Povolží vydala Rada národních komisařů SSSR (sovětská vláda) rozhodnutí 26. srpna 1941 a Prezidium Nejvyššího Sovětu SSSR o ní následně rozhodlo dekretem č. 38 ze dne 28. srpna 1941. Sovětská vláda schválila rozhodnutí o rozdělení „bývalé” autonomní republiky Němců Povolží mezi sousední oblasti Ruské SFSR dne 6. září 1941. Prezidium Nejvyššího Sovětu SSSR o rozdělení rozhodlo 7. září dekretem č. 40, i když ASSR Němců Povolží byla podle sovětské ústavy zrušena až 25. února 1947 a podle ruské ústavy dokonce až 27. prosince 1958.
To, že se změny ústavy dělaly s prodlevou až po rozhodnutích nejvyšších orgánů politické moci (např. Prezidia nebo Státního výboru obrany), bylo v Sovětském svazu běžnou praxí.
O vysídlení Krymských Tatarů rozhodl Státní výbor obrany 11. května 1944 a Krymská ASSR byla zrušena následně dekretem Prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu z 30. června 1945, který potvrzoval předchozí rozhodnutí Prezidia Nejvyššího sovětu Ruské SFSR. Zákon Nejvyššího sovětu Ruské SFSR a příslušné změny ruské ústavy byly schváleny až o rok později – 25. června 1946, přičemž z ústavy Sovětského svazu vymazali Krymskou ASSR až 25. února 1947.
Převedení Krymu bylo v souladu s ruskou i sovětskou ústavou
V souladu s článkem 13 ústavy Ruské SSSR tato svěřila výkon pravomocí vyjmenovaných v článku 14 ústavy Sovětského svazu nejvyšším orgánům Sovětského svazu. Článek 14 odstavec d) výslovně jmenuje potvrzení změny hranic svazových republik jako kompetenci nejvyšších orgánů Sovětského svazu. V souladu s ústavou Ruské SFSR tak byl jediným orgánem, který měl právo převádět Krym z Ruska na Ukrajinu, Nejvyšší sovět Sovětského svazu, a ten to udělal 26. dubna 1954.
Současně ale článek 18 sovětské a článek 16 ruské ústavy požadoval, že změna hranic je možná pouze se souhlasem dotčené republiky – v tomto případě Ruské SFSR. V souladu s tím vymazal Nejvyšší sovět Ruské SFSR dne 2. června 1954 Krymskou oblast z ústavy Ruské SFSR. Změna tedy proběhla v souladu jak s ústavou Sovětského svazu, tak Ruské SFSR.
Odporúčame