Na čo je ruskému vrtuľníku vo vojne práčka? A sušička?
Bylo by možné očekávat, že celková hmotnost atomového jádra {\displaystyle m_{j}}m_{j} je rovna součtu hmotností všech protonů a neutronů, z nichž se jádro skládá. Z měření však vyplývá, že celková hmotnost jádra je vždy menší. Rozdíl mezi očekávanou a skutečnou hmotností lze zapsat jako
[Zmp + (A-Z)mn] - mj = B
kde Z je atomové číslo, A je nukleonové číslo,mp je hmotnost protonu, mnje hmotnost neutronu a mj je celková hmotnost jádra. Hodnotu B, která představuje hmotnostní rozdíl, označujeme jako hmotnostní schodek (defekt). Hmotnostní schodek je vždy kladný, tzn. }B>0.
Aby došlo ke vzniku jádra, musí jaderné síly (silná interakce), které způsobují vzájemné přitahování nukleonů, vykonat určitou práci. K vykonání této práce se spotřebuje určitá část celkové energie soustavy nukleonů. Tím dojde ke snížení celkové energie soustavy nukleonů (neboli jádra). Podle Einsteinova vztahu je však celková energie soustavy nukleonů úměrná její celkové hmotnosti.