Výbojnější sotňa Burlak následovala Chromenka asi o 4–5 později celkem beze ztrát a zamířila rovněž k jihu. V prvních červencových dnech zamířily obě sotni k západu. Přes hranice východního Slovenska začaly pronikat zbytky dalších částí Ukrajinské povstalecké armády i civilní sítě. Celkem se pokusilo projít v létě a na podzim 1947 Československem asi 400–450 banderovců, kteří podle zpravodajských poznatků směřovali do amerického okupačního pásma v Rakousku.
Začátkem července 1947 se dostala do prvních střetů s československými ozbrojenými složkami, v prostoru Vernar byl raněn Chromenko i jeho zástupce Lahodnyj. Bojům se však tato sotňa vyhýbala a postupovala velmi rychle. V noci pořádala sotňa Chromenko přepady samot. Přepadeným hrozili banderovci v případě neposkytnutí pomoci represáliemi. Současně se snažili šířit osvětu ve svůj prospěch, lidem říkali, že bojují za svobodu samostatné Ukrajiny a Polska, proti komunistům a židům.
