Ako sa zo zbožňovaného Stalina stal zločinec
Na XVII. sjezdu strany v roce 1934 bylo přes 300 delegátů Stalinem tak znechuceno, že při hlasování o vůdci strany nedali hlasy jemu, ale Sergeji Kirovovi, daleko populárnějšímu vůdci komunistické strany z Leningradu. Stalina to tvrdě zasáhlo a rozzuřilo, protože v jejich rozhodnutí viděl masovou zradu, a necelý rok nato byl Kirov zavražděn za okolností, které se nikdy nepodařilo vyjasnit – pravděpodobně se tak stalo na Stalinův rozkaz, ale neexistuje žádný důkaz, který by ho s touto vraždou spojoval. Stalin sám převzal řízení následujícího kolosálního vyšetřování a téměř okamžitě odhalil v oněch „odbojnících“ ze stranického sjezdu velké spiknutí proti státu, čímž si vytvořil pádný důvod, aby se zbavil mnoha dalších oponentů. Následná vlna teroru kulminovala velkými veřejnými procesy z let 1936 – 1938; jejich výsledkem bylo, že z celkem 1 200 delegátů sjezdu strany v roce 1934 bylo více než 1 000 popraveno nebo posláno do gulagů a bylo zastřeleno 98 z celkem 130 členů ústředního výboru
