Česko nebylo součástí třetí říše, bylo protektorátem třetí říše. Ale nedělám si iluzi, že ty bys dokázal pochopit rozdíl, který nedělá nijaký problém zbytku světa.
Česko nebylo součástí třetí říše, bylo protektorátem třetí říše. Ale nedělám si iluzi, že ty bys dokázal pochopit rozdíl, který nedělá nijaký problém zbytku světa.
Proboha, to ví jařdej malej Jarda, že to byl Lorenc a ŠTB.
Nechci bejt jedovatej, protože pochybuji, že něco víš o matematické inferenci, ale nedá mi to. Amíci byli v Evropě posledních 70 let a za celých těch 70 let jsme tu měli víceméně pouze občanskou válku v Jugoslávii, jinak mír a klid. Ovšem dějiny za celý náš letopočet až do roku 1945 se odehrávaly bez Amíků, ale nepřetržitě ve válkách. Matematickou regresí ti vyjde, že mírovým faktorem v Evropě je především přítomnost USA.
Tady máš matematický důkaz, že blábolíš.
Jak by si mohli něco nárokovat vůči RU? Když Malopolsko a Halič dostali zpátky. Navícoini se měli v Předlitavsku parádně. Odhaduje se, že tam během 14 sta let vyrobli asi 7 mil. Poláků z naprosto indiferentní masy Lemků, Rusínů a Ukrajinců. J.P. Taylor říká, že Maďaři byli naprostí břídilové.
Jenže Slováci nejsou žádní tupci, aby prohráli nějakou válku. Stačí vklouznout do předválečného kožicha a hned je o jednoho poraženého méně. Amíci na takovou jemnou diplomacii nemají.
...(Pilsudski řekl, že Polsko má hranice jen na západě, protože je tam silnější kohout . Němci), že by se nechala umluvit od nějakého Beneše a vyměnila s ním Těšín za několik vesnic na severním Slovensku? Po připojení Těšínska se zvedla výroba oceli v Polsku o 50% a koksu o 100%. A to by někdo vyměnil za pár dřevěnic na kotárech, kde nic než tráva nevyroste? Polák určitě ne.
Poláci byli nenažraní, nejdřív se paktovali s bolševikem a pomáhali mu vyhnat Děnikina z Ukrajiny, protože jim bolševik nechal pravý břeh. Na západě se prezentovali jako hráz proti bolševismu a byli velmi milovaní. Takže byl docela zázrak, že se našemu státu podařilo ten spor ustát aspoň takto.
Tedy, dělilo se Těšínsko, dělilo se sporné území na Oravě i na Spiši. Nic se za nic nehandlovalo.
V té době, kdy se o Slovensko bojovalo, se žádní Slováci příliš neangažovali. Čekali, jak to dopadne. Když viděly postoj Slováků, tak se jen těžko nechaly některé jednotky přemluvit, aby bojovaly dál.
O žádná obchod nešlo. Poláci si dělali nárok na Oravu, Spiš i tzv. Zaolžie, t.j Karvinou, Frýdek Místek a hned v roce 1918 si své nároky obsadili vojensky. V lednu 19 je odsud vyhnala čs vojska. Do Těšínska se Poláci dostali až v 19. století, kdy tam přicházeli z Malopolska a Haliče jako dělníci. Poláci nejprve prosazovali referendum na základě sebeurčovacího práva, ale když jim pak vychladly hlavy (1920), tak ho odmítali, protože jim hrozilo, že přijdou i o Bělsko-Bialou. A tak to rozdělila nezunáridní komise podle kritérií hospodářských a zeměpisných - např hranice řeka Olše.
Než vyřvávat, že šlo o kšeft na úkor Slovenska, měli byste si uvědomit, že nebýt Čechů, kteří vybojovali dnešní slovenské hranice jak na severu, tak na jihu, ale i na východě, tak byste byli o 10 tis čtvereřčních chudší.
Dovedeš si představit nějakou polskou vládu, která v té době budovala Polsko až na pravém břehu Dněpru nebo o Litvu.......
Já to znám takhle. Přijde Kohn k řezníku, chvíli se rozhlíží, pak ukáže na pěknou šunku a praví: Dal bych si tady toho lososa. Řezník sejme, zváží, zabalí a podává mu kus. A praví Vašnosto, to není losos, ale šunka. Kohn na to: Ptal se jich někdo na běco?
Byla na Kavkaze a pokusila se probít k Paulusovi. Chybělo jí hodně km ke Stalingradu. Takže se bitvy u Stalingradu nezúčastnila. Taky její odklon ze směru Stalingrad je přičítán Hitlerovi k tíži jako fatální strategická chyba. Hothova armáda u Stalingradu prostě chyběla.
Co je to za zdroj? Nějaký německý DWN, dost možná financovaný z Ruska a názor bývalého ukrajinského hodnostáře. To je jako, kdyby nám do toho kecal Milouš Jakeš nebo Bilak Vasil špatné paměti. Takže Mariachi, tobě ten zdroj hraje do karet jen zdánlivě. Ale ty et al žádné zdroje nepotřebujete. Vaší věrností k Rusku a Putinovi nějaké info otřást nemohou.
Nekecej, 4. tanková armáda, která se měla probít skrz obklíčení. To už můžeš zahrnout i Němce někde u Leningadu, kteří na sebe poutali nějaké ruské divize, které by jinak mohly být přesunuty ke Stalingradu. Přece nikdo se nesnaží popírat význam porážky Němců u Stalingradu. Ale proto není třeba nafukovat počty bojujících. My jsme se učili ve škole, že Xerxes zaútočil na řeky s 5 mil. armádou. Ono to vypadá skvělé, ale skvělé je vítězství Řeků tak jako tak, i když Peršanů nebylo víc než půl milionu.
No takhle tedy jó. Nenapadlo mi to. Viděl jsem jen konec. To víš, to jako bys napsal, že na letadlové lodi Enterprise sloužilo za 2. světové války 18 tisíc námořníků, kteří se tam vystřídali ve službě, přičemž posádku tvořilo 4 tisíce námořníků. To je vyčerpávající, neboť každé z těch čísel vyjadřuje něco jiného. Ve Škodovce v Plzni dělalo 30 tis. lidí. Jenom ve 20. století mohlo být na seznamech zaměstnanců takových 150 až 200 tisíc lidí. Někteří zemřeli, jiní emigrovali, pár jich šlo do penze, ale makalo tam 30 tisíc immerwährend..
Žvaníš nesmysly. 6. armáda měla cca 270 tis. mužů (z toho 50 tisíc Rusů většinou u trénu a pro strážní službu). K tomu tam byly na bocích (nebyly u Stalingradu) 2 rumunské a jedna maďarská a italská armáda - v síle asi 300 tis. Rusové pak na obklíčení Pauluse potřebovali 3 fronty, t.j. podobnou sílu. Ruský front míval 2 až 5 armád, každá tak tabulkově 50 až 70 tis. mužů. Takže dohromadu přímo ve Stalingradu bojovalo cca 300 tis. vojáků a celé bitvy na obou stranách dohromady se zúčastnil maximálně 1 milion mužů.
Múže být někdo tak blbej, aby si myslel, že Ukrajina po takovém blázinci může dodávat do EU výrobky toho zastaralého průmyslu, který spotřebovává na jednotku produkce 5x tolik energie, kolik je evropský průměr? Může Ukrajina pokračovat i nadále v tom sestupu, který prodělala po osamostatnění ve spolupráci s Ruskem? Dnes je příbližně na 1/3 úrovně Ruska a poloviny Běloruska. Jak je možné, že Rusko tak prospívalo, zatímco jeho partneři, hospodářsky na něj navázaní zůstali daleko za ním? Všechny postkomunistické země v EU si polepšili dosti vydatně a všechny se pohybují +/- 10% okolo Ruska, kromě Rumunska a Bulharska, které jsou na úrovni Běloruska, čili na dvojnásobku Ukrajiny.
Nemusí být člověk ekonom, aby viděl, že Ukrajina takhle dál nemůže a že oželet nějaké vývozy do Ruska, které s pravděpodobností blížící se jistotě, jsou ztrátové, je cesta ven z problému. Otevřít se na západ, kapitál si cestu najde- Čína jinak před 30 lety nezačínala.
No tříhlavé tele taky nebývá chytřejší než tele.
Slovensko nebylo zdaleka nejprůmyslovějští částí Uher. To byla Budapešť a okolí (nekméně 50%, na Slovensku (v hranicích z roku 1920) bylo asi 22%. Jelikož Uhry měly 18% průmyslu Rakouska, tak na Slovensku byly 4%. V českých zemích to bylo 67% , jinak představoval 17% slovenský průmysl 17% Česka. A ten priemysl zanikol, protože buď nebyl konkurence schopný bez dotací uherské vlády, ale zejména proto, že jeho vlastníci se sídlem v Budapešti neměli jiný zájem než rychlou likvidaci, když zjistili, že secese Felvudéku je delší lokte..
Odporúčame