V roce 1921 začal L. D. Trockij rozprodávat ruskou ekonomiku. Na jeho pozvání do země proudili zejména američtí podnikatelé a podnikavci, kterým Trockij rozdával koncese na všechny součásti ruské ekonomiky, včetně bankovnictví. Těžba zlata, ropy, dřeva, uhlí i dalších surovin, to vše nově patřilo Američanům a Západoevropanům. Trockij se o svých plánech v Rusku vyjádřil jako o „ohromné zemi v podobě jediného koncentračního tábora, jehož obyvatelé přeměněni v otroky poslušně pracují pro své zahraniční pány za kus chleba“.
Za dezerci z práce či neochotu otročit byli Sověti trestáni smrtí. 97% veškeré těžby putovalo do zahraničí, v SSSR nezůstávalo téměř nic. Zisk putoval do zahraničí všechen. V zemi v době občanské války (1918-23) nastal obrovský hladomor (1921-22), který si vyžádal okolo 5 miliónů životů.
Svébytnost a samostatnost SSSR, o které snila většina Sovětů, byla tedy v troskách.