„Nikdo z nás neměl vzdělání na to dělat diplomaty, my jsme byli vojáci školení na to být pomocníky vojenských přidělenců, být jejich očima při výkonu výzvědných činností na území cizího nepřátelského státu v zájmu Varšavské smlouvy,“ reagoval Beneš na skutečnost, že Pavel teď říká, že nestudoval na špiona, ale na vojenského diplomata.„Sledovačky, kdy nám protějšek dělala StB, budování úkrytů, mrtvé schránky na předávání, pořízení fotografií nebo navazování kontaktů. Museli jsme ukázat, že umíme sehnat někoho pro spolupráci, zjistit, kde bydlí, zajistit návštěvu v tomto bytě a podmínky pro následné možné využití tohoto člověka pro zpravodajskou činnost apod. V září 1989 byl kurz přeložen do Prahy. „Bydleli jsme v krycích bytech ve Vršovicích od pondělí do pátku. Žili jsme pod krycími jmény. Moje bylo Pavel Benda, jeho Pavel Pávek. Na tato jména byly vystaveny i falešné občanské průkazy, pod kterými jsme museli vystupovat i v občanském životě,“ vzpomíná Beneš
