krasno smutne
skutocna laska je v dnesnom svete utópia
pripomenulo mi to piesen "Zřejmě letos nikde nejsou kytky"
Když si klíče dáváš na věšák
a když slyším tvé ahoj
Když zas usednout se chystáš
za svůj psací stůl a stroj
A když řekneš-to jsem rád,
že jsem doma
Ani zmínka, že tu jsem i já
Pročpak neříct, že tu se mnou
rád jsi, že se mnou...
Ty v tom rozdíl asi nevidíš,
je to totéž dá se říct,
Všechno vůbec kolem nás je stejné,
Jen my dva jsme o kus dál, nic víc
Dřív ses jinak ke mně zdálek vracel,
Tehdy byl jsi jen z mé lásky živ,
Dnes to je i není totéž,
Dnes to vůbec není totéž, co dřív
Tos mi nosil plnou náruč aster,
Běžel za mnou čtyři poschodí,
První sněženky jsi v dešti sháněl,
Což se k tobě vůbec nehodí
Zřejmě letos nikde nejsou kytky,
Asi mráz je skosil mačetou,
Ale příštím rokem opět možná pokvetou.