tesa

Pán Milo, prepáčte, nedá mi to spať. To sa takýmto slovníkom zhovárate s milovanou manželkou ? Takýmto výberom slov budete hovoriť aj s Vašou budúcou ratolesťou ? Urobte si z neho svojho spojenca a chodťe potom s nim nakupovať knihy pre neho aj pre Vás. Prajem Vám veľa šťastia.

tesa

Pán Milo, asi nemáte v sebe veľa mužnosti, keď si nekúpite knižku v Melantrichu, len preto, že Vám Vaša manželka " navtrdo, hubana pres celou držku..." ako ste to opísali. Mali by ste sa obrátiť na inštitút pre ľudské práva,

ak Vy sám nie ste svojprávny.

Milá pani Petrusha, Váš humor sa mi páči, ním ste prijateľným spôsobom vyjadrili to dôležité. Matky, by si mali spomenúť, akí zrelí chlapi sa im vracali

z vojenských cvičení a propagovať to aj pre mladšie ročníky, aby to absolvovali aspoň na jeden rok. Myslela som to vážne, aby ste ten návrh podali do parlamentu. Život ukázal, že nie všetko bolo zlé, čo tu kedysi jestvovalo. Vojaci vždy zachraňovali civilné objekty, alebo pomáhali odpratávať sneh, či pri žatevných prácach, ak bolo treba pred búrkami rýchlo

uložiť obilie. Necvičili sa len k vôli vojne, veď na šťastie 65.rokov bol mier.

Veľa zdravia Vášmu synčekovi a Vám veľa šťastia.

petrusha

Milá tesa, ale ja i keď píšem ironicky a s humorom ... toto som fakt myslela vážne. Zopár hasičov a pár profi vojakov krajinu vo vážnom stave nespasí.

Od pád ľudí nemožno čakať zázraky.

A chlapom vážne už chýba trochu toho chlapstva, disciplíny a orientácie čo im vojna zvykla dať.

Nehovorím že majú byť povolaní do zbrane.

fuj zbraniam!

Ale branná výchova by sa im zišla ako soľ.

Mám malého syna, ak by niekto prndal, čo by som na to povedala, ak by mal byť cvičený.

Mal by!

milo

Jsem, Teso, normálně konsternován!

Budeš mít u mne vyhrazenu cenu pro ženu, která takto báječně vyzvednout muže .

Čest a sláva Ti právem přináleží, duchaplná ženo!

tesa

Vrátim sa k článku. Je napísaný s humorom, ale je to naozaj vážna vec. Pamätám si ešte, keď sa hovorievalo, že vojenský výcvik (nemyslím "buzeráciu") robí z chlapcov mužov.

Za a) naučia sa disciplíne,

b) zmyslu pre poriadok,

c) získajú fyzickú kondíciu, zbavia sa strachu,

d) zodpovedne konať svoje úlohy,

e) pocit vlastenectva - obranu vlasti.

A možno nás napadne ešte veľa vecí, aj pocit súdržnosti, kamarátstva, poznanie rôznych situácií, na ktoré sa učia reagovať, poznanie rozličných pováh, národností atď. Ale to najdôležitejšie, keď vypukne pohroma - prírodná, či vojenská, máme sa na koho obrátiť. A takýchto spoľahlivých mužov - nezženštilých, veľmi rady privítajú ženy vo svojich domácnostiach.

V časoch mieru sa hovorilo: do voza aj do koča na mužov, ale niekedy aj na ženy, lebo aj tie vedia byť zdatné, ibaže majú svoje fyzické limity.

Táto problematika sa spokojne môže navrhnúť na prejednávanie do parlamentu SNR. Gratulujem !

milo

Nic si z teho nedělej. Su, totižto mimo iné, diplomovanej šifrant. Takže pohoda, vím co píšeš.

Ať jde dnes daření, jako moje vaření:-))))

Cafkáč, Petrušo.

petrusha

eee nikto ... bože dnes sa mi darí

petrusha

niekto nie je dokonalý :)

milo

Sladký nemusím, jen když nějaká teta na tom bazíruje. Stačej mi vločky s ořechama a bílej jogurt. Ale, když si dá větrník a já kafe, přežiju to:-)))

Už Tě nejdu zakecávat, nebo budu zase sa schyzofrenika.

petrusha

teda Mila :) juj preklep

petrusha

jooo, Mial je dobrá oplatka

Ja teda moc na sladké nie som, ale prcek ju miluje :)

milo

Ale jinak jsi moc milá:-)))))

milo

Zřejmně by jsi za jiných okolostí použila přiléhavější výraz. No nic. nemůžem mít všecko..

Mně se moc líbí, že jsi nekonformní a máš ráda srandu.

Jinak bych držel hubu a ani se Ti nedopsal

Víš, poslouchám hlavně starý písničky, mám to na blogu, ale nikomu to nevnucuju. Mně to pomáhá. vem si takovou Zagorovou, mně s ní seznámil Nekuda, von mne učil jako absolvent němčinu. Načerno do Poruby.

Najednou, z ničeho nic, byli jsme tehdá koupit mojí manželce v Domě módy koupit něco na sebe, když má za měsíc rodit. Tak jsme a já že do Melantrichu. Debil, kdybych si raději jazyk vyrval z držky.Jako potvoru né a navíc, moje věděla, že miluju knížky. Jenže.

Hanka rovnou do mně, natvrdo, hubana přes celou držku, ani jsem si nekoupil žádnou knížku.

Moje, že já jsem jí viděla v televízi. Já, že to není možný. To byla chyba, prože ani tejden na to vyhrála Zlatou Lyru.Průser nebývalý těsně po svadbě.

No a takhle je to furt, nemůžu za to, vopravdu.

petrusha

a tak, zas tak až to nebeeeer ... :) ja nemám rada zľaknuté ryby :)))

milo

Promiň, Petrušo,

Nemůžu za to. Jsem ukecanej, no. Už se zdržím.

Ale jsem přirozený ochránce žen. Geneticky.

petrusha

si mi to tu teda pekne doplnil, len čo je pravda :)

milo

Petrušo, moc pěkně jsi to pojala, promyšlený, detailně, má to náboj, zaujme to, není důvod tento vpravdě úderný názor zakázat, né? Nebo jó? :-))))))

Je to esej jak má bejt. Osobně jsem vodmaturoval s esejí vo všedním životě pražských prostitutek. No a co, i to je život.Už mi to nedali. Má písemná práce se jakýmsi záhadným a těžce pochopitelným spůsobem stratila ve směsi přísně evidovaných rukopisů.

A co,však si napíšu něco jinýho, řekl jsem si. Ale čumákovala po mně němčinářka, to je pravda.No ale to není důvod na domovní prohlídku, že?

Jinak, abych se vrátil k meritu Tvého příspěvku, či eseje.

Se ženama mám jenom samý pozitivní skušennostě. Vod mala.Už na kojeneckym na mne byly moc a moc hodné. Tam to bylo skoro nejsemlepčí. Mohl jsem se s nima mazlit a smály se na mně, nikdo mně nefackoval za nechtěnou aktivaci erotogenní zony a tak.Potom jsem měl jsem moc šikovnou ,ale náročnou a akční ředitelku s jasně vyprofilovaným,nespochybnitelným tahem na bránu, co urputně vyžadovala i vod nás. Tak ta mne měla taky moc ráda. Dokonce jsem míval občasné intelektuálně neřešitelné neřízené dialogy s mou manželkou. Musel jsem totiž s ní všude.Se ředitelkou. Vona beze mně nepude a nepude a musí tam bejt, protože tam bude generální a zajisťovatel , a vona musí generálovi překládat, uměla pět řečí, kočena, ani netuším, kde se to stihla naučit všecko. I chorvatsky, nó. A to jsem nebyl služební řidič, ale vedoucí.

Nebudu to moc pertraktovat, protože ještě taky žije, ale nikdo by jí neřek víc jak třicet. Vytuningovaná pětadvacítka, síla.

Nemohl jsem manželku přesvědčit, že jí vždycky doprovodím jenom do baráku, aby neupadla na potemnělém hotelovým předpolí, na wecko nebo k baru a zdrhnu jí za mejma soudružkama z ostatních poboček.

Jak říkám, každej kdo persekuuje ženy patří do želez. Mně s nima vždycinky bylo naprosto úžasně, nemám dodnes žádných výhrad.