V únoru 1929, na jednání V. sjezdu KSČ, se třiatřicetiletý Gottwald a jeho karlínští kluci (Guttmann, Šverma, Slánský, Kopecký, Reiman aj.) dostali do vedení strany. Gottwald byl zvolen generálním tajemníkem.
V září a říjnu 1938 Gottwald patřil k hlavním představitelům opozice proti přijetí mnichovského diktátu. V listopadu 1939 emigroval do Sovětského svazu. Do Prahy se Gottwald vrátil 10. května 1945 jako místopředseda vlády a předseda Národní fronty.
Od roku 1945 až do své smrti byl předsedou KSČ. 2. července 1946 se Gottwald stal předsedou vlády.
Po "vítězném únoru" se stal prakticky nejmocnějším mužem ve státě.