bolo toho viac a ako sa ak pozeram okolo seba, este toho dost bude.
"S bezmocí otroků, pouta schovává. Občan svobodný klopí zrak k zemi. A ještě pálí jizva krvavá. Oči se otevíraj s obtížemi. V zajetí předsudků, láska uvadá. Hledáme rozdílné, namísto sjednocení. Vlastní tíha zas nás dopadá. Je tolik smutných očí v té naší zemi.
Hledajíc protivníka, stavíme barikády. Viníme ostatní, sami tak čistí. Co všechno dáme, za naše kamarády? Kteří to vlastně jsou? Nejsme si jistí.
Je všechno v pořádku v tom našem okolí. Pod teplou peřinou dobře se chrní. Co bolí druhé nás přece nebolí. Tak zbylo z růží jenom trní.
Král je klaun a klaun je králem, pískot nese se znuděným sálem. A tak pýcha vládne sama mase, nežijeme. Přežíváme. Popereme se tu zase. Ze lva se stal pejsek na řetězu, slintá, čeká na odměnu od vítězů "
