wikipedia
Józef Beck (4. října 1894 Varšava - 5. června 1944 Stăneşt, Rumunsko) byl polský ministr zahraničí ve třicátých letech 20. století. Od roku 1932 až do roku 1939 zastával funkci ministra zahraničí. Věřil ve spolupráci s Německem. Prosazoval silně protičeskoslovenskou politiku a v roce 1938 si pod vojenským nátlakem vynutil vydání větší části Tešínska
Navrátenie zabraných časti Kysúc po páde nášho severného suseda sa, na rozdiel od inkorporovaných území Spiša a Oravy patriacich od roku 1920 a 1924 Poľsku, stalo trvalým a nemenným. Obyvatelia Svrčinovca, Čierneho a Skalitého už nemuseli zažívať nové násilne odčlenenie a polonizáciu, ktorej boli po roku 1945 opätovne vystavení Slováci zo severného Spiša a Oravy, keďže hranice medzi Československom a Poľskom sa vrátili do predmníchovskej podoby.
1) Dopis polského ministra zahraničí J. Becka vyslanci Polska v Německu J. Lipskimu. 19. září 1938. Dokumenty a materiály o předvečeru druhé světové války, 1937-1939, str. 173-174.
2) Dopis polského vyslance v Německu J. Lipskiho polskému ministru zahraničí J. Beckovi. 1. října 1938. „Krizový rok 1938-1939“.
3) Ministerstvo zahraničí SSSR, Krizový rok 1938-1939. Dokumenty a materiály.
4) Ze zápisu rozhovoru německého ministra zahraničí J. Ribbentropa s polským ministrem zahraničí J. Beckem. 6. ledna 1939. „Krizový rok 1938-1939“, str. 175-176.
5) Z dziejow stosunkow polsko-radzieckich. Studia i materialy. T.III. Warszawa, 1968. Str. 262, 287.
6) Zápis rozhovoru Ribbentropa s Beckem. 26. ledna 1939. „Krizový rok“, str. 195.
Rozdělení Ruska tvoří základ polské politiky na východě, proto se náš možný postoj musí omezit na následující formulaci. Polsko nesmí být v tento pozoruhodný historický okamžik pasivním. Úkol spočívá v tom, aby se včas připravilo dobře jak fyzicky, tak duševně. Hlavním cílem je oslabení a rozdrcení Ruska.“
zástupce ředitele politického oddělení polského ministerstva zahraničí M. Kobyljanski obzvláště vypíchnul, že se vyjádří otevřeněji, než jak si může dovolit pan ministr, a řekl: „Otázka karpatské Rusi má pro nás rozhodující význam. Vidíte, jaké nepokoje vyvolává tato otázka v našich ukrajinských oblastech. Tyto nepokoje jsme potlačili, a budeme je potlačovat. Nečiňte pro nás nemožným provádění naší politiky. Pokud karpatská Rus nebude patřit Maďarsku, tak Polsko bude následně souhlasit s postupem po boku Německa do sovětské Ukrajiny.“ V obou případech byl cenou, kterou bylo ochotno zaplatit polské vedení za dohodu s Němci, vstup do války proti SSSR na straně nacistického Německa
Polský vyslanec v Německu J. Lipski, rovněž nepochybující o velkém Polsku, Beckovi oznámil: „Z vyjádření Göringa je zřejmé, že postoj polské vlády sdílí na 100%... Náš krok charakterizoval jako „mimořádně odvážnou akci, provedenou ve skvělém stylu“… Ribbentrop mne sdělil, že kancléř (Hitler) politiku Polska vysoce ocenil.“ :)
Za sebe J. Ribbentrop sdělil: „Zeptal jsem se Becka, jestli se nezřekli ctižádostivých snah maršála Pilsuckého, tedy nároků na Ukrajinu. Načež se usmál a odpověděl mi, že již byli v samotném Kyjevu a že tyto snahy jsou bezpochyby živé i dnes.“ (3) Když Ribbentrop zakrátko přijel do Varšavy, byl Beck ještě otevřenější: „Pan Beck neskrýval, že Polsko si nárokuje sovětskou Ukrajinu a přístup k Černému moři.“
treba doplnit ze aj Polsko malo dohody s hitlerovskym Nemeckom
a hanebne mu ponukalo svoju armadu na agresiu proti ZSSR
Jaltská konferencia troch mocností v roku 1945 prijala dohodu, že východná hranica Poľska má viesť po Curzonovej línii; dohoda o sovietsko-poľskej hranici, ktorej základom bola Curzonova línia s úpravami v prospech Poľska na severe a západe, sa podpísala v Moskve 16. augusta 1945
Nemecko nepatrilo medzi vitazov 1. svetovej vojny
kristalovu noc nema ziadnu suvislost s temou blogu
Odporúčame