Stejně tak na Norsko spoléhá i Brusel, který ve všech svých prognózách předpokládá, že rozšíření těžby v norském sektoru kontinentálního šelfu dokáže nahradit vyčerpání britských a holandských zásob. Plány přechodu na norský plyn kromě Polska ohlásila také Ukrajina
Tyto naděje byly ještě počátkem roku 2014 vcelku realistické – sice ne ideální, ale celkem pozitivní. Norsko těží plyn i ropu. Přesněji řečeno, všechno začalo ropou, které v roce 2000 vytěžilo 1,13 mil. barelů , zatímco plynu jen 47,3 mld.m3. Objemy sice časem klesaly, ale Direktorium ropy vydávalo uklidňující prognózy. V roce 2011 bylo vytěženo už jen 664 mil. barelů, ale současně stoupla těžba plynu na 106 mld.m3. Takže jedno kompenzuje druhé..
Jenže v roce 2014 se zhroutily ceny ropy a odhalily řadu závažných momentů, dříve skrytých za optimistickými grafy. Za prvé se ukázalo, že základní norská ložiska jsou už do značné míry vyčerpána.


