Početně sice Rusko na podzim 2022 udrželo v poli 360 tisíc mužů, se kterými do pole vytáhlo, ale celek byl pomíchanou a nesourodou směsicí, a armádě se nedalo takřka centrálně velet. Zálohy neexistovaly, a když byly konečně povolány, po úspěšném ukrajinském protiútoku, nebylo je, kde cvičit, a často ani čím vystrojit a vyzbrojit.
Celou tíživou situaci ruské armády nejprve vyřešil Prigožin náborem vězňů, a kohokoli, kdo byl ochoten bojovat. A svým rozhodným náporem na Bachmut, kterému se dostalo absolutní logistické podpory z vedení armády i státu, svázal ukrajinské zálohy, takže už nemohly pokračovat v ofenzívě. Ruská mobilizace se začala projevovat, a před zahájením letní ukrajinské ofenzívy 23 už měla ruská armáda na ukrajinských polích 410 tisíc vojáků. Nové armádní jednotky obsazovaly Surovikinovy pevnosti a opěrná postavení. Rebelové se staly součástí ruské armády a soukromé Prigožinovy armády už nebylo třeba.
